Ha, jsem tu! Zatim, snad. A doufám, že do toho odpornýho špitálu už mě nepoženou... I když od říkanýho chleba největší krajíc, tak radši mlčim. (Ono kdyby někdo trochu něco dělal, tak to mohlo bejt zkrámovaný za tejden a ne za půl roku, že... Ale nechme být.)
Tady se mohla nacházet spousta songů, protože (i podle lastka) minulej rok touhle dobou jsem měla co do objevování novejch věcí neuvěřitelně produktivní náladu. Ale tahle písnička, o který bude řeč, byla asi nejzásadnější. Jedná se o song Frozen Angel od skupiny Norther.
Původně jsem toho sem chtěla napsat mnohem víc, ale začínám se bát, že to nedopadne. Důvod je prostý - najděte si článek Day 02 a přečtěte si poslední tři řádky. Proto si občas řikám, jestli má blogování nějakej smysl - spousta věcí je tak nestálá a většinou si článek od článku těžce protiřečim.
Ale teď už k Frozen Angel. O filmu V2: Jäätynyt Enkeli, kam byla využita, už jsem sem taky plevelila (konkrétně tady), takže ten necháme stranou.
Tenhle song je od Norther nejspíš nejslavnější - taky aby ne. Jednoduše sofistikované intro, silná sloka a chytlavý refrén s čistým zpěvem. Paráda. Na podobném principu funguje i novější Some Day, ale... tuhle mám stejně radši.
Možná proto, že je pro mě (a nejenom pro mě) něco jako symbol Norther - proto mě tak mrzelo, když ji nedávno obměněná northerovská sebranka tak, s prominutím, vykurvila. Tohle už prostě nejde vylepšit, ať se pánové snaží sebevíc.
A osobní zážitky? Zas tak nic moc. Možná doba, kdy jsem poprvý viděla výše zmiňovaný film. A pak obecně - dává vzpomenout na dobu, kdy byl ještě Petri součástí kapely... a Kride měl ještě vlasy.
Co k ní napsat... Je to v zásadě lovesong. Co ode mě taky čekat, že jo... Obzvlášť teď. Ale jakej ^^ I když lovesong asi není úplně správný označení - spíš post-lovesong. Stačí si přečíst text.
Teď už to tak jako tak jenom okecávám omáčkama okolo... Jsem teď mimo z několika důvodů. Respektive ze dvou. Ale nevadí.
Tohle bylo zakončení hlubokomyslnýho hudebního řetězáku. Zbývá jediná otázka... S čim budu spamovat teď?
Možná vás někoho překvapuje, proč tu jsou dvě videa. Z roku 2008 totiž existujou dvě verze týhle písničky (ty novější zmršeniny nepočítám). Ta první je vyloženě filmová - je trochu oškubaná o pár kytarovejch vstupů a o zdvojenej vokál v refrénu, což je škoda. Proto mám radši tu druhou.
